Rozhovor – Martin Rosulek (jakdokanady.cz)

V dnešním rozhovoru si popovídáme s dalším účastníkem soutěže AffiliateProjektRoku.cz. Martin Rosůlek je známý digitální nomád a autor blogu DigitalniNomadstvi.cz. Krom tvorby obsahových webů také přednáší, píše ebooky a je vystudovaným právníkem.

• Projekt: JakDoKanady.cz
• Twitter: MartinRosulek
• Facebook: JakDoKanady

1.Jsi známý digitální nomád. Nějakou dobu jsi bydlel v Austrálii a poté ses přemístil do Kanady. Proč jsi začal budovat JakDoKanady.cz a nezačal jsi už projektem o Austrálii?

JakDoKanady.cz vznikl v návaznosti na zkušenost, jak těžko dohledatelné byly všechny informace o vyplnění formulářů pro Working Holiday, víza, doložení všech dokumentů atp. Chtěli jsme jet bez agentury na vlastní pěst, což vyžadovalo zvýšené úsilí zejména ve vízovém procesu. Tisícovka Čechů každý rok odjíždí do Kanady na WH, a my jsme chtěli těch desítek hodin strávených dohledáváním a ověřováním poslat dál, aby další zájemci měli jednodušší cestu. To bylo čerstvé core projektu v samém začátku. Do Austrálie jsem odjížděl na studentská víza přes agenturu, v rámci řešení vízového procesu tedy nebylo moc co unikátního sdílet. A samozřejmě – v době, kdy jsme zakládali JDK, jsem byl už podnikatelsky dále než v Austrálii; to také přispělo

2. Jak dlouho jsi budoval tento projekt a mohl bys přibližně odhadnout kolik času a peněz tě doposud stál? Jaké jsou náklady na provoz projektu?

Projekt vznikal na konci 2014. Čas vůbec nedokážu odhadnout, začátky byly spontánní, tak k žádnému trackování času nebo finančním bilancím nedocházelo. Nyní už je trochu nastavený směr. Časově se tomu s Jančou Dyškantovou každý věnujeme přibližně 15–20 hodin týdně. Jsou tady ale sezónní výkyvy. Náklady nejsou velké, tohle není žádný mamutí projekt, snad ještě nikdy jsme nepřekročili 20 tisíc za měsíc.

3. Mohl bys popsat, jak se vyrovnáváš se sezonními výkyvy?

Popravdě nijak speciálně. Vím, že jsou a budou. Jsme zaměření na Working Holiday, kvóta se otevírá jednou za rok a přináší s sebou nával. V době klidu tak připravujeme obsah, aby pokrýval nejčastější dotazy a my byli co nejvíc ready na ad hoc dotazy. Anebo rozšiřujeme portál pro turisty, dovolenkáře a backpackery, kteří chtějí do Kanady – čímž tuším, že do budoucna ty výkyvy trošku eliminujeme.

4. U obsahu ještě zůstaneme. Jak přistupuješ k tvorbě dalšího obsahu? Podle čeho vybíráš další témata – na základě jakých indicií rozšiřuješ stávající obsah?

První rok to bylo nejsnazší – byli jsme sami v Kanadě a procházeli si tím, čím si projde každý WH dobrodruh. Věděli jsme dobře, co za problémy řeší, jaké má starosti, z čeho má strach atp. Články jsme psali sami. Dnes, když už v Kanadě nejsme, se snažíme zachovat autenticitu obsahu – na tom stavím. Články tak píší Češi, kteří odjeli anebo jsou v Kanadě. Témata buď navrhují oni sami nebo jdou návrhy od nás. Já tematicky vybírám 1) hledaná slova na Google, 2) řešené problémy na FB fórech, 3) chytlavá témata, 4) opakující se dotazy přes mail nebo FB.

5. Jakým způsobem mimo affiliate a prodej ebooků monetižuješ projekt a jaký je poměr jednotlivých kanálů?

Kromě tebou zmíněných způsobů začínáme s individuálními spolupracemi, ale je to na začátku. Příkladem může být spolupráce s českými agenturami, které vybavují studentská víza a školy v Kanadě. S tím osobní zkušenosti nemáme, takže zde těžko radíme – samozřejmě nějaký obsah lze vypublikovat, děláme i rozhovory s českými studenty v Kanadě atp., ale konkrétní pomoc s vízem nebo přihlášení do školy je záležitost většího kalibru. Takže tady je ideální průnik ke spolupráci. Tento rok při příležitosti návratu na pár měsíců do Čech jsme stihli uspořádat také pár přednášek o Kanadě. Poměrově je zatím nejsilnější affiliate.

6. Mohl bys prozradit kolik měsíčně řádově prodáte placených ebooků? Jsou to jednotky/desítky?

Měsíčně jsme ve dvouciferných číslech.

7. Jaké jsou orientačně příjmy webu JakDoKanady.cz a jak dlouho je affilweb v zelených číslech?

Projekt rostl postupně; neboostoval jsem ho, takže mimo výjimky červená čísla nezná, ale zato zná nulové nebo slabé příjmové měsíce. Co mohu prozradit, tak za tu dobu vyrostl a kdyby to nyní byla one-man show, mladý člověk by nemusel mít jiný projekt (minimálně by dosahoval průměrné mzdy).

8. Jak se ti líbí nabídka travel affil kampaní v ČR a jaké kampaně ti na trhu chybí?

Každý rokem se rozšiřuje, je vidět, že affil v ČR stále roste. To je dobře. Já tady v tom rozpětí náročný příliš nejsem; co mi chybí je spíše proaktivnější přístup affilových kampaní, starání se o affiláky, kvalita připravených materiálů – tady je velký prostor ke zlepšení.

9. Máš nějaký projekt, ze kterého čerpáš? Mohl bys uvést zdroje informací, které ti pomáhají v budování tvých affil webů?

Nejvíce mi dal Pat Flynn a jeho SmartPassiveIncome.com. Jestli něco můžu doporučit affilákům, tak právě jeho. A koukat vážně na všechno: thank you e-maily po přihlášení do newsletteru, strukturu webu, odkazování, provazování se social, podcasty, používání textových linků nebo tlačítek atd.

10. Mimo JakDoKanady.cz provozuješ i projekt pro digitální nomády DigitalniNomadstvi.cz. Pomáháš si mezi těmito weby nějak vzájemně? Jak případně přistupuješ k synergii mezi projekty.

Malilinko, je tam nějaké linkování. Tím hlavním benefitem je to, že díky zkušenostem z cestování a dlouhodobých pobytů v různých zemích jsem schopen lidem nejen říct plusy a mínusy Kanady, ale i porovnat to i s jinými zeměmi, např. konkurenční Austrálií. Když se řeší nutnost zpáteční letenky, odhlášení od zdravotní pojišťovny a podobné komplikace pro dlouhodobé dobrodruhy, snadno poradím. Dokonce i záležitosti s podnikáním a prací na dálku, protože to sám jsem nucen při svých návštěvách řešit. Právě publikování obsahu, který vychází z mých zkušeností, je to, na čem buduji své projekty. A díky tomu, že už pár let žiju přelétavým životním stylem, je pochopitelné, že se vykrystalizovaly weby, které jsou tematicky zaměřené právě na cestování a práci na dálku.

11. Zaujal mě tvůj článek o multipotenciálních jedincích. Přijde mi, že každý affilák musí takový trošku být. Nicméně mnoho lidí doporučuje se focusovat jen na několik málo projektů. Co si o tomto názoru myslíš ty a jak k tomuto problému přistupuješ?

Mně osobně je směr multipotencialistů velmi blízký. Focusovat se na jeden projekt nemusí nutně znamenat, že nejsi multipotencialista. Já největší rozdíl vidím v tom, že specialista jde do hloubky jedné konkrétní činnosti, zatímco multipotencialista nejde do tradiční hloubky, ale své „povrchové” znalosti napříč obory spojuje a tím si vytváří „deep know how”. To je ideální případ multipotencialisty. V praxi a na začátku je to většinou tak, že skáčeme od jedné činnosti k druhé; nikoli proto, že bychom je chtěli kreativně propojovat, ale proto, že musíme a nikdo jiný to za nás neudělá. Jsou to soft skills, je to horizontála. Specialisti jdou po vertikále dolů. Článkem jsem chtěl především dát hlas do společnosti o tom, že multipotencialisti mají své místo na trhu. A do budoucna, kdy bude docházet k propojování a inovacím v kreativních oborech, je to oblast pro multipotenciál jako stvořená. Tím nechci říct, že specialisti zaniknou, to vůbec, dokonce jich bude ve společnosti ještě více. Ale fakt, že nejdeme po tradiční vertikále dolů nemusí nutně znamenat, že jdeme špatným směrem.

Jeden příklad za všechny – na právnické fakultě jsou všichni tak hluboce ponoření do paragrafů, že po diplomu jdou dělat do advokátní kanceláře nebo na soud. Já jsem se tak hodně podivoval, proč se nikde neučí, jak získat klienty, jak s nimi pracovat. Na právech se člověk učí zákony, to dává smysl. Ale zeptejte se studentů a většina vám řekne, že chce mít vlastní advokátní kancelář. A jak získají klienty? Tohle mi smysl nedávalo. A tak jsem se vrhnul do obsahového webu a následně navázal spolupráci s advokátní kanceláří a poskytovali jsme právní poradenství online. Přestože jsem nešel po vertikále dolů v oblasti práva, dokázal jsem vytvořit profitabilní byznys s advokátní kanceláří tím, že jsem pospojoval „povrchové” znalosti z více oborů a vytvořil „unikát”.

12. Mohl bys popsat tvůj pracovní režim na cestách a jak se ti daří udržovat flow a pracovní morálku?

Pomáhají mi deadliny. A díky tomu, že poměrně dost cestuju a nejrůzněji se přesouvám, tyto termíny odjezdů mi pomáhají určit deadline pro dílčí úkol. V šíři pracuji s vizí a „big plans”, ale nohama na zemi jdu po malých day-to-day úkolech. Tohle je stěžejní. Vše rozkouskovat.

Mnohdy nepotřebuji k práci klid, naopak vyžaduji trochu ruchu, takže kavárna pro moji práci nemusí být klidná a nemusím se nutně někam zašít. Hodně práce odvedu právě v útulných café. Někdy vezmu měsíc v coworkingu, pracuju z hostelů, lobby nebo Airbnb. Tam je výhoda, že si postavím notes na stojan, rozložím klávesnici a udělám set up pro správné držení těla a krku. Tohle v kavárně prostě nedám.

Za splnění úkolu se odměňuju (třeba i tím, že si koupím čokoládu, super dobrý džus nebo si dám extra epizodu seriálu). To mi pomáhá udržet pracovní morálku a efektivitu.

Pracovní režim začíná obvykle po snídani. Někdy ještě před tím čtu, to je moc fajn, ale popravdě jsem z toho ještě nevytvořil zvyk. Do oběda se maká snadno; člověk má hodně energie. Odpolední část je většinou rozdrobená; buď meetingy, cally nebo cestovatelskou činností. Samozřejmě, že den ode dne je jiný, někdy pracuji jen večer – to mám rád. Ani ne proto, že je e-mailový a telefonní klid (to může být vzhledem k časovým pásmům relativní), ale tak nějak mám v hlavě nastaveno, že pracuju tehdy, kdy ostatní odpočívají, a to mě posouvá k úspěchu.

13. Vím, že plánuješ affil projekt pro zahraniční trh. Proč se do toho pouštíš a mohl bys přiblížit, o co půjde?

V souvislosti s digitálním nomádstvím se hodně mluví o nezávislosti. Já jsem si uvědomil, že jsem geograficky závislý – příjmově. Nemůžu si dovolit jet do USA a nomádit z východu na západ; vzít van a jet Austrálií s laptopem po pobřeží kolem dokola. Není náhoda, že mnoho digitálních nomádů volí Asii. Jasně, je to exotika, ale to Austrálie taky! To je jeden pilíř. Druhý je uvědomění si, že teď mě to možná nepálí, že jsem na českém trhu – ale prostupující globalizace příležitostí je tak silná, že zahraniční trh toho dokáže nabídnout mnohem více než ten český. Ty příležitosti tam venku jsou diametrálně odlišné. Dvě slova – think big. A s tím souvisí třetí pilíř, a ten je o uvědomění si toho, že affil je super, ale je to jenom affil. Kouknu se na Elona Muska, jeho vize a tah na branku v rámci osídlení jiných planet – je to dechberoucí. To je smysl života. A já strávím život tím, že vytvořím affil weby o tom, jak získat víza do Kanady a udělat si potisk na tričko? Tak to teda ne! Jde o naplňování smyslu v životě, prožívám tu mileniánské dilema. Hořce cítím nutnost naskočit do zahraničí a sakra koukat po příležitostech a naplnění ve větších rozměrech. Zahraniční projekt ještě neprozradím.

14. Mohl bys nám nastínit nějakou svou dlouhodobější vizi? Něco, co tě žene vpřed?

Je to růst, co mě žene vpřed. Nějak potřebuji vnitřně cítit, že nestojím na místě a rozvíjím se. Baví mě učit se nové věci a poznávat svět. Nerad se vracím na stejná místa a raději objevuji neznámá. Myslím, že naše planeta je příliš velká na to, abychom strávili svůj produktivní věk v jedné zemi, v jednom městě a na jedné kancelářské židli. Mám strach uvíznout v bublině, a proto se nechci zastavit a na dlouho se někde usadit. Zatím. Zvyky a tradice mohou být prospěšné, ale i nebezpečné. Proto jsem asi nějak neustále hnán srdcem k tomu, abych si ověřil, jak to funguje jinde. Možná abych o něco nepřišel. A pak je tu touha žít si parádní život s těmi materialistickými hračkami. Tak člověk maká na byznysu. Ale spíše pracovat chytře než tvrdě. Jsem vnitřně srovnaný s tím, že budu makat a výsledky se dostaví později, ale zato mnohonásobně větší. Přesto všechno na mě zároveň působí minimalismus a touha po vnitřním klidu, který má pramálo společného s bankovním kontem.

15. Co pro tebe znamená získání speciální ceny AffiliateProjektRoku.cz a co bys chtěl vzkázat čtenářům affilblogu?

Je fajn vidět další signál, že člověk dělá dobrou práci. A signál českého affiliate prostředí o tom, že podporuje i menší projekty. Za to jsem moc rád. Tady lze vzkázat jediné – pusťte se do práce. Právě teď je ten nejvhodnější čas, abyste přestali číst a šli makat na svém projektu. Minimálně stejnou dobu, jakou jste dnes strávili čtením. Náš častý problém není v nedostatku zkušeností nebo vědomostí, ale v nedostatku akce. Díky affilu jsem se toho naučil hodně a stále se učím. Je to dobrá škola a mohu ji vřele doporučit 🙂

Velice děkuji Martinovi za podrobné odpovědi a příjemný rozhovor. V případě, že vás cokoliv zajímá, neváhejte se zeptat v komentářích.